Daniell Keyes - Růže pro Algernon

20. června 2009 v 19:52 | Boo |  Literární svět
Charlie Gordon má sice IQ jen 68, ale zato v sobě třímá obrovskou touhu učit se nové věci a stát se chytrým jako ostatní lidé. Ačkoliv je mentálně retardový, miluje lidi kolem sebe. Obzvlášt své přátele z pekařství, kde pracuje jako pomocník, i když netuší, že si z něj vlastně celou dobu jen utahují.
Jenže je vybrán jako první člověk pro operaci, který mentálně retardovým lidem zvětší IQ třikrát. Píše si hlášení, kde vyjadřuje pocity i události. Skrze ně je zachycen jeho vývoj v myšlení, kdy si postupně začíná uvědomovat, že ho lidé vlastně kvůli jemu postižení nikdy neměli rádi. Nyní ho nemají rádi, protože je příliš chytrý. Název románu i povídky je odvozený od myšky Algernon, která prošla stejnou operací navýšení inteligence. Zezačátku spolu soupeří, ale později se skamarádí, protože je vlastně dost podobná Charliemu.
Ale něco s ní není v pořádku. Algernon se stává podrážděná, ztrácí motoriku a po několika dnech umírá. Charlieho myšlení projde dost podobným pádem a stává se z něj zase starý "hloupý" Charlie, který se s životem loučí větou: "Esli budete mít příležitost dejte nějaký kytky tam co má Algernon hrob na dvorku..."
Zřejmě tento příběh znáte. Je to jeden z těch, na které se nezapomíná.

Původní povídka získala cenu Hugo, román cenu Nebula. Existuje filmová i divadelní verze.

 

Sobotní pohodička

13. června 2009 v 10:14 | Boo |  Den po dni
Zdravím při sobotě ^.^
Chtěla bych jen upozornit, že design se pravděpodobně změní až během večera. Ted se mi to nechce barevně sjednocovat xD
Konečně je tu sezona jahod ;)) Já si je tedy moc neužiji, protože náš mlsný pes je otrhává rovnou ze záhonů, ale o to je to lepší pocit, když se vám nějaké podaří ukořistit :)



A taky Vám napíši jeden sen, co se mi tento týden zdál. Bylo to nádherný. Zdálo se mi, že mám obrovská zlatá křídla a umím létat xD Škoda, že se s probuzením rozplynula. S nimi bych nikdy nikam nechodila pozdě /známe svůj smysl pro dochvilnost.../
Tak snad tu už budou ty prázdniny. Pro mě je chození do školy už jen záležitostí setrvačnosti. Čekají nás dva nádherné měsíce nových příležitostí a zážitků. Kdo by se netěšil? :))
Zkusím, jestli na mě zbyly na zahradě nějaké jahody, které bych přihodila k snídani. Zatím se mějte ;)

Eoin Colfer - Artemis Fowl

6. června 2009 v 17:29 | Boo |  Literární svět
Dnes už jsou knihy o geniálním chlapci Artemisovi Fowlovi docela známé, ale když jsem je četla poprvé, byla to bomba ;) Artemis je arogantní, výjimečně inteligentní a bystrý. V první ze zatím 4 knih vymyslí plán, jak se zmocnit skřítkovského zlata, které chce získat výměnou za unesenou kapitánku Myrtu Krátkou /rasa skřítek/. Samozřejmě i on se s knihami mění a vyvíjí a ačkoliv je dědicem mafiánského imperia, svědky ani nepřátele neumlčuje a po celém světě má spoustu fanoušků =D


Těším se, až vyjde film :D
 


T.G.I.F.

5. června 2009 v 17:22 | Boo |  Den po dni
Aneb Thanks God, It s Friday!
:)
A může nastat víkend, který strávím příjemným samovzděláváním /jelikož je příští týden protkaný písemkami :)/


Ale tak nějak mám chut hlavně malovat, psát... prostě tvořit!
Omluvte mě, půjdu se odebrat k malířskému stojanu. Třeba se štětec na té velké bílé ploše neztratí :)

Nezapomente si užít víkend. Jeden z posledních předprázdninových ;)

Den, který si zaslouží být zapomenut

4. června 2009 v 20:35 | Boo |  Den po dni
Neodolala jsem a musím vám napsat :))
Začnu novinkami nejstaršího data - strávila jsem jeden den na Animefestu ´09! Do poslední chvíle jsem netušila, jestli pojedu, ale bylo to skvělé xD
Potom má kočka Ayu - chan oslavila své první narozky. To možná není tak důležité; přeci jenom rok není tak moc, ale pro mě to znamenalo další období. Přeci jenom můj první kocourek zemřel skoro na den po svých ročních narozeninách...
A třetí zpráva :D S mamkou jsme si udělaly výlet na večerní satsang do Střílek - na takové jogové (jogínské? :D) setkání s autorem systému Joga v denním životě.
Takže by vlastně mělo být všechno v pořádku... a stejně není. Chtěla bych konečně vyřešit ten spor, co visí ve vzduchu mezi mnou a mamkou. Těsně před tím výletem do Střílek /neměl chybu:)/ mě zmlátila skoro do bezvědomí. To se mi už dlouho nestalo :D Zůstala jsem přkrčená na dlaždicích v kuchyně a kolem mě se válely střepy mého oblíbeného hrnečku /achjo/ a ona se nade mnou skláněla a bušila mě do hlavy, do zad a zakončila to vylitím na mě právě uvařenou vodu na čaj /a to jsem byla sakra ráda, že jsem měla tlustý svetr/ Tekly po tvářích slzy a mrzely mě ty věci, které na mě křičela. Opravdu nejlepší bylo, když si o něco rozsekla ruku a najednou všude byla její krev. Tak jsem potom jenom zapadla do postele a spala asi 20 hodin, protože mě strašně bolela hlava.
Ale zase musím uznat, že tak krásně vybarvené modřiny jsem už dlouho neměla :D
Jen nevím, co dělám špatně. Vyčítala mi takové ty běžné věci /že jsem jí zničila život, že za všechno zlé v jejím životě můžu já etc./ i přesto, že se jí snažím v poslední době vyhýbat.
Ani nevíte, jak se těším na prázdniny :D
Ale později se mi přišla omluvit. Pokaždé mi po podobném výstupu koupí spoustu dárků... jen já je moc nechci.
Ještě, že mám nejhodnějšího tatku na světě xD

Chce to prostě zatnout zuby a nepovolit, at se děje cokoliv. Vyplatí se to :)
Brzy zase napíšu. Snad něco hezčího :D Do té doby se mějte nádherně :))

Uteklo to nějak rychle

18. května 2009 v 10:50 | Boo
Člověk si založí blog a o pár měsíců později nestačí zírat, kam se jeho život mezitím ubral. Zažije spoustu pěknejch věcí i okamžiky, které si třeba nechce připomínat. A o většině z nich třeba napíeš na blog a ten se stává takovou jeho "kronikou života". Ono vypsat se totiž pomůže ;) Měla jsem takhle spoustu deníků, speciálně jenom na ty zdánlivě negativní události, kam jsem si zapisovala smutky a vzdor i deníky, které sloužili speciálně na ty hezké chvilky :D A jaká byla úleva, když jsem ty deníky prolezlé smutkem nakrásno roztrhala!


Když je člověk smutný, někdy jenom stačí připomenout si svoje štastné chvilky, sny i úsměvy přátel či lásku, kterou nám nabízí příroda a vytvořit z nich mozaiku vtisknutou pod myšlenkami. A ona nás bude prozařovat :))

František Kupka

16. května 2009 v 18:37 | Boo |  Zaujalo
Možná nebyl nejlepší malíř na světě, ale jeho obrazy mě zaujaly daleko víc než díla známějších autorů jako van Gogh nebo Picasso.
Jeho životopis si každý může najít na Wikipedii. A proto sem vložím jen několik jeho nejznámějších, popř. mých nejoblíbenějších obrazů :))

Co se událo v mém světě

3. května 2009 v 15:03 | Boo |  Den po dni
Zdravím všechny čtenáře, kteří se zatoulali na tento velmi →aktivní← blog :D;)
Jak jsem psala v minulém článku, v pátek jsme si s mamkou udělaly výlet do Tišnova na burzu kamenů. Je to tam úžasné! Je to jenom dvakrát za rok, tak se vždycky těším od burzy k burze, až bude další :)) Z této jsme si dovezly acháty, chryzoprasy, vršínské koule, nefrit, opálový přívěšek, šivalingamy, jadeitového draka a jaspisový hmoždíř na bylinky (vždyť ani nevadí, že žádné nemáme zasazené :))

Chtěla jsem sem napsat dřív, ale něco se mi přihodilo... no nemá cenu to rozpitvávat, ale pár dnů jsem se vzpamatovávala a už jsem zase fit :D Ve volných chvílích se dívám na Buffy přemožitelku upírů a přemýšlím, že se znovu pustím do psaní nějakého příběhu, protože momentálně čtu jen Brisingr (nejslabší díl) a nějaký ne moc duchaplný románek, který mi vnutila mamka ve snaze trochu mi zlepšit náladu :)


Hmm, kde je jen nějaký drak, když člověk potřebuje odletět pryč?

O krůček blíž

19. dubna 2009 v 10:24 | Boo |  Den po dni
Nevím čím to je, snad těmi slunečními paprsky nebo něčím úplně jiným, ale trvale se mi zlepšuje nálada :D:)) Těším se, až si s mum za týden vyjedeme do Tišnova na burzu kamenů a nakoupíme zase nové úlovky šperků... :))
Po zdravotní stránce pořád nic moc, ale chce to ten správný přístup xD A myslím, že výlet do Tišnova mi pomůže :))
Jen si přijdu taková, hmm neúplná :D Jako bych pořád něco hledala, jako by mi něco scházelo... ale já to najdu :D:))


A zrovna včera jsem dostala menší zkrat a ostříhala si své relativně dlouhé vlasy :)) Takže mám bezvadný mikádo xD Už to chtělo změnu x) Bylo to poprvý, co jsem se stříhala sama :D Doufám, že to tak nevypadá :D:))

Mějte se :))

Jak se má žena ochránit před násilím?

17. dubna 2009 v 21:53 | Boo |  Zaujalo
Život tam venku bývá často krutej. A těchto pár rad by možná někomu mohlo pomoci... :)) Opatrnost neškodí.



Kam dál