Na dobrou noc

10. listopadu 2008 v 20:35 | Boo |  Den po dni
Vidíte tu dívku? Stojí u té popraskané skály a dívá se, jak kolem ní proudí chladivá voda. Možná si myslíte, že vás nevnímá, ale ona jenom přemýšlí. Vzpomínkami se jemně dotkne minulosti. Nedělá to příliš často, protože nad ní nerada uvažuje. Vidí jenom jejich oči. Toho muže, který ji chtěl znásilnit a zabít, své matky, která se nad ní skláněla, když se dívka svíjela v záchvatu držíce se za srdce. Vidí i žiletky a téměř cítí lehkou kovovou vůni krve. Vzpomíná si na zklamání, na zhnusení, které k sobě cítila. Ale stejně tak si vybaví ten okamžik, kdy se za ni postavil bratr a tu chvilku, kdy jí ten neznámý člověk zachránil život a zmizel dřív, než mu stihla poděkovat. Zapadající slunce jí na tváři vykresluje hřejivé stíny.
Tahle dívka má nejraději příběhy. Protože nemůže patřit do žádného z těch, které si vytvořila, aspoň je píše. A někde ve skrytu duše doufá, že něco podobného také zažije. Když je smutná, maluje obrazy a baví se tím, že je trhá na kusy. Už si nechce ubližovat. Když je veselá, povídá si s kameny, s květinami a se svou kočkou. A anděly. Protože ti ji nikdy nenechají samotnou a dovolí jí stulit se v jejich náruči.
Příliš se nazajímá o politiku. Televizi zapíná jenom výjimečně. Nemá ráda, když jí lidé říkají, co má dělat. Strašně moc by chtěla najít lásku, ale i tak se snaží najít rovnováhu a spokojenost. V jejím životě je hodně překážek a snad na ni čeká i hodně bolesti, ale ji to nezlomí. Věří.
Pomalu tohle místo opouští. Cosi vnímá jinak. Kdo jí sundal ten šátek z očí? Mimoděk se usměje. Něco tuší...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Winnieh Winnieh | Web | 11. listopadu 2008 v 16:39 | Reagovat

Chudák  dívka...Vím, je to slabé označení, pro něco tak hnusného...Kdo ji to udělal, musel být zvíře...Mrzí mě že trpí, ale ten usměv vypadá nadějně...

2 Bonnie Bonnie | Web | 13. listopadu 2008 v 12:46 | Reagovat

Boo mám pocit že vyprávíš příběh tobě důvěrně známý... připomíná mi tebe...ovšem v tichosti doufám, že tobě se nikdy nic tak příšerného a šíleného nestalo...promiň mi že píšu ještě méně než předtím.. ale ke školním povinnostem mi přibyly ještě povinnosti u koní, jelikož se blíží zima musí se stáje připravit na chlad... máme na stáji kouzelné hříbátko... písková barva a veliké milé tmavé oči.... uklidňují a pomáhají...pokusím se jej vyfotit... couvá ale před neznámými věcmi.... bojím se že utěče i před foťákem...zatím se měj a drž se... ALOHA Bonnie

3 Boo Boo | 15. listopadu 2008 v 20:33 | Reagovat

Winnieh: Rozhodně je nadějný :-)

Bonnie: Ten ,příběh´jsem psala o sobě. Naštěstí ještě nekončí :)

Určitě zkus ty hříbátka vyfotit... dokud jsou ještě tak mladé... mě ted mrzí, že jsem si v prvních týdnech moc nefotila koťátko, i když je Aiko roztomilá pořád =D Jen je už strašně obrovská. ;)

4 E. E. | E-mail | Web | 16. listopadu 2008 v 10:37 | Reagovat

Strašně krásně napsané .. :( Smutné, a zároveň plné naděje .. :(

5 Boo Boo | 16. listopadu 2008 v 15:23 | Reagovat

Děkuju :o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama