Zrcadlo

11. března 2009 v 21:54 | Boo |  Den po dni
Nezáleží na rámu. Může být z lesklého mahagonu stejně jako vábivého stříbra. Důležité je ono zrcadlo samo o sobě. Odráží každou výjimečnou vlastnost stejně jako nedokonalost. Odráží pravdu. Každý člověk, který se do něj podívá, se uvidí ve skutečném světle. A snad si po takové zkušenosti začne vážit sám sebe stejně jako se mít rád.
Podívala jsem se do něj jednoho chladného večera a dovolila si prožít chvilku sama pro sebe. Zapálila jsem svíčku. A z jejího světla vyšlehlo zrcadlo samo od sebe.
Nejdřív vidíte ty běžné věci jako barvu vlasů či očí, ale na tomto ve skutečnosti nezáleží, protože po chvilce soustředí, kdy se myšlenky zklidní, vyvstanou ty opravdové vlastnosti. A tak jsem uviděla své sklony k sebe-trestání, občasnou přecitlivělost, víru, že si nezasloužím lásku a rozpolcenost jako možnosti dál na sobě pracovat. Protože mimo ně se tam objevila i spousta hezkých obrazů.

A jak se v takovém zrcadle vidíte vy?


Jinak má mamka dneska slaví narozeniny, tak jsem jí upekla dort, když jsem stále doma. Ještě ho ani nechutnala, ale řeknu vám, že je výbornej ^.^ Asi je normální, že se vztahy matka - dcera v dospívání mění, že? A i ta nemoc, která mě postihla... jako bysme kvůli ní začali spolupracovat... a tak už mi ani moc často neříká, že jsem nejodpornější člověk na zemi popř. že mě nikdo nebude mít rád... :D Je to za námi, jen někde hodně hluboko to pořád zůstává a tak bych za ní asi nedokázala přijít a obejmout ji. Vlastně si nevzpomínám, jestli jsme se kdy objali a když jsem jí řekla, že ji mám ráda, tak mi odpověděla, že ona mě taky, ale mé sourozence má radši :D A tak jsem se kdysi zařekla, že budu cokoliv, jen ne tak příšerná matka jako ona. Chci dát svým dětem pevné zázemí a lásku. Těším se na vlastní děti ^.^ Minimálně jedno se bude jmenovat Gabriela. Předpokládám, že to bude holka :D Ale... to jméno je kouzelné.

A z okna už vidím na sněženky, které zvědavě vykukují ze záhonků. Jaro je tady.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kaya kaya | Web | 12. března 2009 v 8:21 | Reagovat

ůžasný blog!:)v jednoduchosti je krása, nemám pravdu? pěkný článek a díky za pochvalu..:)

2 kaya kaya | Web | 12. března 2009 v 8:21 | Reagovat

a taky čtu mangy:D, když to jednou ěkoho chytne, nepustí. ikdy.xD

3 Boo Boo | Web | 12. března 2009 v 11:01 | Reagovat

Taky děkuju :)) Souhlasím, manga je silně návyková xD

4 Bonnie.Barthow Bonnie.Barthow | Web | 12. března 2009 v 13:00 | Reagovat

sněženky s teplými slunečními paprsky. víš Boo snad jednoho krásného dne bude vše jako dřív. jako kdysi a budeme šťastné obě. a halvně ty, prožila sis dost a už by sis to štěstí opravdu zasloužila. :) já bych se v zrcadle nejspíš už nepoznala. a pokud vůbec, neznala bych to co se ze me stalo. neumím žít, pouze přežívám. a bojím se světa. pravý opak člověka kterým jsem ještě na začátku školního roku byla. a pro co? prostě pro lásku.

5 Sarah Sarah | Web | 12. března 2009 v 14:49 | Reagovat

Nikdy jsem nad zrcadlem touto formou nepřemýšlela... nasadila jsi mi Beatles do hlavy.

6 °°PeRfEcT!oN°° °°PeRfEcT!oN°° | Web | 12. března 2009 v 17:37 | Reagovat

Jak bych vypadala já v zrcadle?..Pokaždé jinak..strašně se měním a poslední dny víc a víc..

Jinak,děkuji za komentář!Myslím, že tenhle vztah,to přátelství nějak rychle vyprchalo..

7 Winnieh Winnieh | Web | 12. března 2009 v 18:35 | Reagovat

Myslím, že by tam sebemrskačství bylo. A taky nesebevědomí a víra, že jsem všechno jen ne ta, kterou bych chtěla být a atky nevědomost. Spousta toho nevím a snažím se to napravit...

Ty si lásku zasloužíš, takže koukej se vykašlat na to, že ne. Ja vím, že je to těžké, ale udělej to. Uleví se ti. Já vím, že rada od někoho jako já zní divně, protože to sama nedokážu...

Já mám s mámou dobrej vztah. Od sedmi nás vychovává sama a dřív sem na ni byla upnutá, bála se že zmizí...A ted je to skvělý. Tvůj vztah se určitě zlepší, časem, když ne ted.

To ty jsi úžasná! Doufám, že se uzdravíš a budeš štastná navždycky.

Gabriela je hezký jméno. Andělský:)

8 Charlotta Charlotta | Web | 12. března 2009 v 20:05 | Reagovat

Zrcadlo je pro mě taková malá jistota toho, že tu jsem a že existuju. Nechci v tom hledat víc, protože chci, aby to to všechno zůstalo ve mě a příjemně hřálo. Nechci to vidět očima, chci to jenom cítit..

Tvoje mamča je nějaká...zvláštní, ne?!..No..

A Gabriela je hezký, ale mě se víc líbí jiná..:)..

9 Boo Boo | Web | 12. března 2009 v 20:34 | Reagovat

Bonnie.Barthow: Nevím... nechci, aby to bylo jako předtím :-) Ale láska je nádherný cit... a dokáže rozpouštět strachy ;)

Sarah: Asi moc přemýšlím :D

°°PeRfEcT!oN°°: Taky jsem to zažila. Trvalo několik roků a na konci to bylo dost bolestné, ale rozloučením se srovnalo. A právě v těchto chvilkách, po několika dalších měsících jsme se k sobě vrátily a je to fajn :)) Ale doufám, že u Tebe to vyjde lepši. :)

Winnieh: Snad ano... pracuji na tom a těší mě, že je to mnohem lepší, než kdysi. :-) Zvládneme to obě, ok?

Charlotta: Zajímavá myšlenka :)) Opravdová... ;) Hmm myslím, že slovo "zvláštní" so pro ni hodí :D Ale poslední dobou je skvělá... až na ty její "chvilky", který se jednou za pár dnů objeví.

10 Boo Boo | Web | 12. března 2009 v 20:34 | Reagovat

Mimochodem, děkuji za komentáře. Tolik jsem jich nečekala =)

11 Kávová slečna Kávová slečna | Web | 12. března 2009 v 21:19 | Reagovat

Jaro je tady...:) Taky jsem ráda..:)

Já se v zrcadle vidím jako obyčejná holka, která má utvělý názor, že si nezaslouží šťastně se zamilovat. Řekla bych, že mi to i kouká z očí...

Jinak překrásněj článek!:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama