Červen 2009

Daniell Keyes - Růže pro Algernon

20. června 2009 v 19:52 | Boo |  Literární svět
Charlie Gordon má sice IQ jen 68, ale zato v sobě třímá obrovskou touhu učit se nové věci a stát se chytrým jako ostatní lidé. Ačkoliv je mentálně retardový, miluje lidi kolem sebe. Obzvlášt své přátele z pekařství, kde pracuje jako pomocník, i když netuší, že si z něj vlastně celou dobu jen utahují.
Jenže je vybrán jako první člověk pro operaci, který mentálně retardovým lidem zvětší IQ třikrát. Píše si hlášení, kde vyjadřuje pocity i události. Skrze ně je zachycen jeho vývoj v myšlení, kdy si postupně začíná uvědomovat, že ho lidé vlastně kvůli jemu postižení nikdy neměli rádi. Nyní ho nemají rádi, protože je příliš chytrý. Název románu i povídky je odvozený od myšky Algernon, která prošla stejnou operací navýšení inteligence. Zezačátku spolu soupeří, ale později se skamarádí, protože je vlastně dost podobná Charliemu.
Ale něco s ní není v pořádku. Algernon se stává podrážděná, ztrácí motoriku a po několika dnech umírá. Charlieho myšlení projde dost podobným pádem a stává se z něj zase starý "hloupý" Charlie, který se s životem loučí větou: "Esli budete mít příležitost dejte nějaký kytky tam co má Algernon hrob na dvorku..."
Zřejmě tento příběh znáte. Je to jeden z těch, na které se nezapomíná.

Původní povídka získala cenu Hugo, román cenu Nebula. Existuje filmová i divadelní verze.


Sobotní pohodička

13. června 2009 v 10:14 | Boo |  Den po dni
Zdravím při sobotě ^.^
Chtěla bych jen upozornit, že design se pravděpodobně změní až během večera. Ted se mi to nechce barevně sjednocovat xD
Konečně je tu sezona jahod ;)) Já si je tedy moc neužiji, protože náš mlsný pes je otrhává rovnou ze záhonů, ale o to je to lepší pocit, když se vám nějaké podaří ukořistit :)



A taky Vám napíši jeden sen, co se mi tento týden zdál. Bylo to nádherný. Zdálo se mi, že mám obrovská zlatá křídla a umím létat xD Škoda, že se s probuzením rozplynula. S nimi bych nikdy nikam nechodila pozdě /známe svůj smysl pro dochvilnost.../
Tak snad tu už budou ty prázdniny. Pro mě je chození do školy už jen záležitostí setrvačnosti. Čekají nás dva nádherné měsíce nových příležitostí a zážitků. Kdo by se netěšil? :))
Zkusím, jestli na mě zbyly na zahradě nějaké jahody, které bych přihodila k snídani. Zatím se mějte ;)

Eoin Colfer - Artemis Fowl

6. června 2009 v 17:29 | Boo |  Literární svět
Dnes už jsou knihy o geniálním chlapci Artemisovi Fowlovi docela známé, ale když jsem je četla poprvé, byla to bomba ;) Artemis je arogantní, výjimečně inteligentní a bystrý. V první ze zatím 4 knih vymyslí plán, jak se zmocnit skřítkovského zlata, které chce získat výměnou za unesenou kapitánku Myrtu Krátkou /rasa skřítek/. Samozřejmě i on se s knihami mění a vyvíjí a ačkoliv je dědicem mafiánského imperia, svědky ani nepřátele neumlčuje a po celém světě má spoustu fanoušků =D


Těším se, až vyjde film :D

T.G.I.F.

5. června 2009 v 17:22 | Boo |  Den po dni
Aneb Thanks God, It s Friday!
:)
A může nastat víkend, který strávím příjemným samovzděláváním /jelikož je příští týden protkaný písemkami :)/


Ale tak nějak mám chut hlavně malovat, psát... prostě tvořit!
Omluvte mě, půjdu se odebrat k malířskému stojanu. Třeba se štětec na té velké bílé ploše neztratí :)

Nezapomente si užít víkend. Jeden z posledních předprázdninových ;)

Den, který si zaslouží být zapomenut

4. června 2009 v 20:35 | Boo |  Den po dni
Neodolala jsem a musím vám napsat :))
Začnu novinkami nejstaršího data - strávila jsem jeden den na Animefestu ´09! Do poslední chvíle jsem netušila, jestli pojedu, ale bylo to skvělé xD
Potom má kočka Ayu - chan oslavila své první narozky. To možná není tak důležité; přeci jenom rok není tak moc, ale pro mě to znamenalo další období. Přeci jenom můj první kocourek zemřel skoro na den po svých ročních narozeninách...
A třetí zpráva :D S mamkou jsme si udělaly výlet na večerní satsang do Střílek - na takové jogové (jogínské? :D) setkání s autorem systému Joga v denním životě.
Takže by vlastně mělo být všechno v pořádku... a stejně není. Chtěla bych konečně vyřešit ten spor, co visí ve vzduchu mezi mnou a mamkou. Těsně před tím výletem do Střílek /neměl chybu:)/ mě zmlátila skoro do bezvědomí. To se mi už dlouho nestalo :D Zůstala jsem přkrčená na dlaždicích v kuchyně a kolem mě se válely střepy mého oblíbeného hrnečku /achjo/ a ona se nade mnou skláněla a bušila mě do hlavy, do zad a zakončila to vylitím na mě právě uvařenou vodu na čaj /a to jsem byla sakra ráda, že jsem měla tlustý svetr/ Tekly po tvářích slzy a mrzely mě ty věci, které na mě křičela. Opravdu nejlepší bylo, když si o něco rozsekla ruku a najednou všude byla její krev. Tak jsem potom jenom zapadla do postele a spala asi 20 hodin, protože mě strašně bolela hlava.
Ale zase musím uznat, že tak krásně vybarvené modřiny jsem už dlouho neměla :D
Jen nevím, co dělám špatně. Vyčítala mi takové ty běžné věci /že jsem jí zničila život, že za všechno zlé v jejím životě můžu já etc./ i přesto, že se jí snažím v poslední době vyhýbat.
Ani nevíte, jak se těším na prázdniny :D
Ale později se mi přišla omluvit. Pokaždé mi po podobném výstupu koupí spoustu dárků... jen já je moc nechci.
Ještě, že mám nejhodnějšího tatku na světě xD

Chce to prostě zatnout zuby a nepovolit, at se děje cokoliv. Vyplatí se to :)
Brzy zase napíšu. Snad něco hezčího :D Do té doby se mějte nádherně :))